412. ‘‘Kiñcāpi bhavaṃ kassapo evamāha, atha kho evaṃ me ettha hoti – ‘itipi natthi paro loko, natthi sattā opapātikā, natthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko’’’ti. ‘‘Atthi pana, rājañña, pariyāyo, yena te pariyāyena evaṃ hoti – ‘itipi natthi paro loko, natthi sattā opapātikā, natthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko’’’ti? ‘‘Atthi, bho kassapa, pariyāyo, yena me pariyāyena evaṃ hoti – ‘itipi natthi paro loko, natthi sattā opapātikā, natthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko’’’ti. ‘‘Yathā kathaṃ viya, rājaññā’’ti? ‘‘Idha me, bho kassapa, mittāmaccā ñātisālohitā pāṇātipātī adinnādāyī kāmesumicchācārī musāvādī pisuṇavācā pharusavācā samphappalāpī abhijjhālū byāpannacittā micchādiṭṭhī. Te aparena samayena ābādhikā honti dukkhitā bāḷhagilānā. Yadāhaṃ jānāmi – ‘na dānime imamhā ābādhā vuṭṭhahissantī’ti tyāhaṃ upasaṅkamitvā evaṃ vadāmi – ‘santi kho, bho, eke samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ye te pāṇātipātī adinnādāyī kāmesumicchācārī musāvādī pisuṇavācā pharusavācā samphappalāpī abhijjhālū byāpannacittā micchādiṭṭhī, te kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjantī’ti. Bhavanto kho pāṇātipātī adinnādāyī kāmesumicchācārī musāvādī pisuṇavācā pharusavācā samphappalāpī abhijjhālū byāpannacittā micchādiṭṭhī. Sace tesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ, bhavanto kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjissanti. Sace, bho, kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjeyyātha, yena me āgantvā āroceyyātha – ‘itipi atthi paro loko, atthi sattā opapātikā, atthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko’ti . Bhavanto kho pana me saddhāyikā paccayikā, yaṃ bhavantehi diṭṭhaṃ, yathā sāmaṃ diṭṭhaṃ evametaṃ bhavissatī’ti. Te me ‘sādhū’ti paṭissutvā neva āgantvā ārocenti, na pana dūtaṃ pahiṇanti. Ayampi kho, bho kassapa, pariyāyo, yena me pariyāyena evaṃ hoti – ‘itipi natthi paro loko, natthi sattā opapātikā, natthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko’’’ti.
412. ‘‘Kiñcāpi bhavaṃ kassapo evamāha, atha kho evaṃ me ettha hoti –
[빠야씨]“존자 깟싸빠께서 무엇이라고 말씀하시든, 또한 저는 이와 같이 생각해야 합니다. –
6.“깟사빠 존자께서 무어라 말씀하셔도, 저는 이와 같이 생각합니다. –
‘itipi natthi paro loko, natthi sattā opapātikā, natthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko’’’ti.
‘저 세상도 없고, 홀연히 생겨나는 화생의 뭇삶도 없고, 선행이나 악행도 없고, 업의 과보도 존재하지 않는다.’”라고.
‘이런 [이유로] 저 세상도 없고, 화생하는 중생도 없고, 선행과 악행의 업들에 대한 열매도 과보도 없다.’”라고.
‘‘Atthi pana, rājañña, pariyāyo, yena te pariyāyena evaṃ hoti –
7.[깟싸빠]“왕자여, 그러면 그대는 어떤 이유로 이와 같이 생각해야 합니까? –
“태수여, 그러면 그대는 그것을 [입증할] 어떤 방법이 있습니까? –
‘itipi natthi paro loko, natthi sattā opapātikā, natthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko’’’ti?
‘저 세상도 없고, 홀연히 생겨나는 화생의 뭇삶도 없고, 선행이나 악행도 없고, 업의 과보도 존재하지 않는다.’”라고.
‘이런 [이유로] 저 세상도 없고, 화생하는 중생도 없고, 선행과 악행의 업들에 대한 열매도 과보도 없다.’라는.
‘‘Atthi, bho kassapa, pariyāyo, yena me pariyāyena evaṃ hoti –
[빠야씨]“존자 깟싸빠여, 저에게는 이러한 이유로 이와 같은 생각이 있습니다. –
“깟사빠 존자여, 제게는 그것을 [입증할] 어떤 방법이 있습니다. –
‘itipi natthi paro loko, natthi sattā opapātikā, natthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko’’’ti.
‘저 세상도 없고, 홀연히 생겨나는 화생의 뭇삶도 없고, 선행이나 악행도 없고, 업의 과보도 존재하지 않는다.’라고.
‘이런 [이유로] 저 세상도 없고, 화생하는 중생도 없고, 선행과 악행의 업들에 대한 열매도 과보도 없다.’라는.
‘‘Yathā kathaṃ viya, rājaññā’’ti?
[깟싸빠]“왕자여, 어떻게 그렇습니까?”라고.
“태수여, 그것은 어떤 것과 같습니까?”라고.
‘‘Idha me, bho kassapa, mittāmaccā ñātisālohitā pāṇātipātī adinnādāyī kāmesumicchācārī musāvādī pisuṇavācā pharusavācā samphappalāpī abhijjhālū byāpannacittā micchādiṭṭhī.
[빠야씨]“존자 깟싸빠여, 저의 친구들과 동료들과 친척들이 살아있는 생명을 죽이고, 주지 않는 것을 빼앗고, 사랑을 나눔에 잘못을 행하고, 거짓말을 하고, 욕지거리를 하고, 꾸며대는 말을 하고 탐욕을 부리고 성내는 마음을 품고 잘못된 견해를 가졌습니다.
“깟사빠 존자여, 여기 제게는 친구동료와 일가친척들이 있는데 그들은 생명을 죽이고, 주지 않은 것을 가지고, 삿된 음행을 하고, 거짓말을 하고, 중상모략을 하고, 욕설을 하고, 잡담을 하고, 탐욕을 가지고, 악의에 찬 마음을 가지고, 삿된 견해를 가졌습니다.
Te aparena samayena ābādhikā honti dukkhitā bāḷhagilānā.
그런데 그 후 그들은 병이 들었는데 중병이 들었습니다.
그들은 나중에 중병에 걸려 아픔과 고통에 시달립니다.
Yadāhaṃ jānāmi –
제가 이제 알았을 때 –
저는 이제 알게 되었을 때 –
‘na dānime imamhā ābādhā vuṭṭhahissantī’ti
‘저들이 질병에서 일어나지 못하겠구나.’라고,
‘이들은 이 중병으로부터 일어나지 못하겠구나.’라고
tyāhaṃ upasaṅkamitvā evaṃ vadāmi –
그들에게 다가가서 이와 같이 말했습니다. –
그들에게 다가가서 이렇게 말했습니다. –
‘santi kho, bho, eke samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino –
‘어떤 수행자들이나 성직자들은 이러한 이론과 이러한 견해를 갖고 있습니다. –
‘존자들이여, 어떤 사문∙바라문들은 이런 주장과 이런 견해를 가지고 있습니다. –
ye te pāṇātipātī adinnādāyī kāmesumicchācārī musāvādī pisuṇavācā pharusavācā samphappalāpī abhijjhālū byāpannacittā micchādiṭṭhī,
‘살아있는 생명을 죽이고, 주지 않는 것을 빼앗고, 사랑을 나눔에 잘못을 행하고, 거짓말을 하고, 욕지거리를 하고, 꾸며대는 말을 하고 탐욕을 부리고 성내는 마음을 품고 잘못된 견해를 지니면,
‘생명을 죽이고, 주지 않은 것을 가지고, 삿된 음행을 하고, 거짓말을 하고, 중상모략을 하고, 욕설을 하고, 잡담을 하고, 탐욕을 가지고, 악의에 찬 마음을 가지고, 삿된 견해를 가진,
te kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjantī’ti.
그들이 몸이 파괴되어 죽은 뒤에 괴로운 곳, 나쁜 곳, 비참한 곳, 지옥에 태어날 것이다.’라는.
자들은 몸이 무너져 죽은 뒤에 비참한 곳, 나쁜 곳악처, 파멸처, 지옥에 태어난다.’는.
Bhavanto kho pāṇātipātī adinnādāyī kāmesumicchācārī musāvādī pisuṇavācā pharusavācā samphappalāpī abhijjhālū byāpannacittā micchādiṭṭhī.
존자들은 실로 살아있는 생명을 죽이고, 주지 않는 것을 빼앗고, 사랑을 나눔에 잘못을 행하고, 거짓말을 하고, 욕지거리를 하고, 꾸며대는 말을 하고 탐욕을 부리고 성내는 마음을 품고 잘못된 견해를 지니고 있습니다.
존자들은 참으로 생명을 죽이고, 주지 않은 것을 가지고, 삿된 음행을 하고, 거짓말을 하고, 중상모략을 하고, 욕설을 하고, 잡담을 하고, 탐욕을 가지고, 악의에 찬 마음을 가지고, 삿된 견해를 가졌습니다.
Sace tesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ,
만약 저들 수행자들이나 성직자들의 말이 진실하다면,
만일 저 사문∙바라문 존자님들의 말이 사실이라면,
bhavanto kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjissanti.
존자들은 몸이 파괴되어 죽은 뒤에 괴로운 곳, 나쁜 곳, 비참한 곳, 지옥에 태어날 것입니다.
존자들은 몸이 무너져 죽은 뒤에 비참한 곳, 나쁜 곳악처, 파멸처, 지옥에 태어날 것입니다.
Sace, bho, kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjeyyātha,
존자들이여, 만일 그대들이 몸이 파괴되어 죽은 뒤에 괴로운 곳, 나쁜 곳, 비참한 곳, 지옥에 태어난다면,
존자들이여, 만일 그대들이 몸이 무너져 죽은 뒤에 비참한 곳, 나쁜 곳惡處, 파멸처, 지옥에 태어나게 되면,
yena me āgantvā āroceyyātha –
나에게 와서 알려주십시오. –
나에게 와서 알려주시오. –
‘itipi atthi paro loko, atthi sattā opapātikā, atthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko’ti .
‘저 세상도 있고, 홀연히 생겨나는 화생의 뭇삶도 있고, 선행이나 악행도 있고, 업의 과보도 존재한다.’라고.
‘이런 [이유로] 저 세상이란 존재한다. 화생하는 중생도 존재한다. 선행과 악행의 업들에 대한 열매도 과보도 존재한다.’라고.
Bhavanto kho pana me saddhāyikā paccayikā, yaṃ bhavantehi diṭṭhaṃ, yathā sāmaṃ diṭṭhaṃ evametaṃ bhavissatī’ti.
존자들은 내가 믿고 의지할 만한 사람들이니, 존자들이 본 것은, 제가 본 것이나 다름없을 것입니다.’라고.
존자들은 내가 믿을 만하고 의지할 만한 사람들이니, 존자들이 본 것은, 내가 직접 본 것과 다름이 없을 것입니다.’라고.
Te me ‘sādhū’ti paṭissutvā neva āgantvā ārocenti, na pana dūtaṃ pahiṇanti.
그들은 내게 ‘좋습니다.’라고 대답했지만, 아무도 오지 않았고, 아무도 알려주지도 않았습니다.
그들은 제게 ‘좋습니다.’라고 대답하고 [죽었지만] 아직 아무도 와서 알려주지 않았고, 전령도 보내지 않았습니다.
Ayampi kho, bho kassapa, pariyāyo, yena me pariyāyena evaṃ hoti –
존자 깟싸빠여, 저는 이런 이유로 이렇게 생각합니다. –
깟사빠 존자시여, 이것도 제가 이와 같은 것을 [입중하는] 방법입니다. –
‘itipi natthi paro loko, natthi sattā opapātikā, natthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko’’’ti.
‘저 세상도 없고, 홀연히 생겨나는 화생의 뭇삶도 없고, 선행이나 악행도 없고, 업의 과보도 존재하지 않는다.’”라고.
‘이런 [이유로] 저 세상도 없고, 화생하는 중생도 없고, 선행과 악행의 업들에 대한 열매도 과보도 없다.’”라는.