Santattaayoguḷaupamā
작열하는 쇳덩이의 비유
달구어진 철환의 비유
424. ‘‘Tena hi, rājañña, upamaṃ te karissāmi. Upamāya midhekacce viññū purisā bhāsitassa atthaṃ ājānanti. Seyyathāpi, rājañña, puriso divasaṃ santattaṃ ayoguḷaṃ ādittaṃ sampajjalitaṃ sajotibhūtaṃ tulāya tuleyya. Tamenaṃ aparena samayena sītaṃ nibbutaṃ tulāya tuleyya. Kadā nu kho so ayoguḷo lahutaro vā hoti mudutaro vā kammaññataro vā, yadā vā āditto sampajjalito sajotibhūto, yadā vā sīto nibbuto’’ti? ‘‘Yadā so, bho kassapa, ayoguḷo tejosahagato ca hoti vāyosahagato ca āditto sampajjalito sajotibhūto, tadā lahutaro ca hoti mudutaro ca kammaññataro ca. Yadā pana so ayoguḷo neva tejosahagato hoti na vāyosahagato sīto nibbuto, tadā garutaro ca hoti patthinnataro ca akammaññataro cā’’ti. ‘‘Evameva kho, rājañña, yadāyaṃ kāyo āyusahagato ca hoti usmāsahagato ca viññāṇasahagato ca, tadā lahutaro ca hoti mudutaro ca kammaññataro ca. Yadā panāyaṃ kāyo neva āyusahagato hoti na usmāsahagato na viññāṇasahagato tadā garutaro ca hoti patthinnataro ca akammaññataro ca. Imināpi kho te, rājañña, pariyāyena evaṃ hotu – ‘itipi atthi paro loko, atthi sattā opapātikā, atthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko’’’ti.
424. ‘‘Tena hi, rājañña, upamaṃ te karissāmi.
19.[깟싸빠]“왕자여, 그렇다면 제가 비유를 들겠습니다.
17.“태수여, 그렇다면 이제 비유를 하나 들겠습니다.
Upamāya midhekacce viññū purisā bhāsitassa atthaṃ ājānanti.
세상에서 어떤 지혜로운 사람들은 이 비유를 통해서도 말한 의미를 이해합니다.
이 비유를 통해서 여기서 어떤 지혜로운 사람들은 [내가 하려는] 말의 뜻을 잘 이해할 것입니다.
Seyyathāpi, rājañña, puriso divasaṃ santattaṃ ayoguḷaṃ ādittaṃ sampajjalitaṃ sajotibhūtaṃ tulāya tuleyya.
왕자여, 예를 들어, 어떤 사람이 하루 종일 달구어져서 타오르고 불꽃을 튕기고 광채를 내는 쇳덩이를 저울로 달았습니다.
태수여, 예를 들면 어떤 사람이 하루 종일 데워지고 달구어지고 불꽃을 튀기고 빛을 내는 철환鐵丸을 저울에 놓고 달았다가 나중에 식고 꺼진 것을 다시 저울에 놓고 단다고 합시다.
Tamenaṃ aparena samayena sītaṃ nibbutaṃ tulāya tuleyya.
그리고 나중에 식어서 꺼진 것을 저울로 달았습니다.
그러면 어느 때 그것은 더 가볍고 더 부드럽고 더 유연합니까?
Kadā nu kho so ayoguḷo lahutaro vā hoti mudutaro vā kammaññataro vā, yadā vā āditto sampajjalito sajotibhūto, yadā vā sīto nibbuto’’ti?
하루 종일 달구어져서 타오르고 불꽃을 튕기고 광채를 냈을 때나 식어서 꺼졌을 때 가운데, 어느때에 그 쇳덩이가 보다 가볍고, 보다 부드럽고, 보다 유연합니까?”라고.
하루 종일 데워지고 달구어지고 불꽃을 튀기고 빛을 낼 때입니까, 아니면 식고 꺼졌을 때입니까?”라고.
‘‘Yadā so, bho kassapa, ayoguḷo tejosahagato ca hoti vāyosahagato ca āditto sampajjalito sajotibhūto, tadā lahutaro ca hoti mudutaro ca kammaññataro ca.
[빠야씨]“존자 깟싸빠여, 불과 함께 연소하고 바람과 함께 연소하며 타오르고 불꽃을 튕기고 광채를 냈을 때에, 그 쇳덩이가 보다 가볍고, 보다 부드럽고, 보다 유연합니다.
깟사빠 존자시여, 하루 종일 데워지고 달구어지고 불꽃을 튀기고 빛을 내는 철환이 불과 함께 하고 바람과 함께 할 때가 더 가볍고 더 부드럽고 더 유연합니다.
Yadā pana so ayoguḷo neva tejosahagato hoti na vāyosahagato sīto nibbuto, tadā garutaro ca hoti patthinnataro ca akammaññataro cā’’ti.
불과 함께 연소하지 않고 바람과 함께 연소하지 않으며 식어서 꺼졌을 때에, 그 쇳덩이가 보다 무겁고, 보다 뻣뻣하고, 보다 경직됩니다.”라고.
식고 꺼져서 불과 함께 하지 않고 바람과 함께 하지 않을 때는 더 무겁고 더 뻣뻣하고 더 유연하지 않습니다.”라고.
‘‘Evameva kho, rājañña, yadāyaṃ kāyo āyusahagato ca hoti usmāsahagato ca viññāṇasahagato ca, tadā lahutaro ca hoti mudutaro ca kammaññataro ca.
[깟싸빠]“왕자여, 이와 마찬가지로 수명과 함께 작용하고 온기와 함께 작용하고 의식과 함께 작용할 때에, 이 몸은 보다 가볍고, 보다 부드럽고, 보다 유연합니다.
태수여, 그와 같이 이 몸도 바람과 함께 하고 온기와 함께 하고 알음알이와 함께 할 때 더 가볍고 더 부드럽고 더 유연합니다.
Yadā panāyaṃ kāyo neva āyusahagato hoti na usmāsahagato na viññāṇasahagato tadā garutaro ca hoti patthinnataro ca akammaññataro ca.
수명과 함께 작용하고 온기와 함께 작용하고 의식과 함께 작용하지 않을 때에, 이 몸은 보다 무겁고, 보다 뻣뻣하고, 보다 경직됩니다.
그러나 이 몸도 바람과 함께 하지 않고 온기와 함께 하지 않고고 알음알이와 함께 하지 않을 때는 더 무겁고 더 뻣뻣하고 더 유연하지 않습니다.
Imināpi kho te, rājañña, pariyāyena evaṃ hotu –
왕자여, 그대는 이런 이유로 이렇게 생각해야 합니다. –
태수여, 이러한 방법을 통해서도 이렇게 말해야 합니다. –
‘itipi atthi paro loko, atthi sattā opapātikā, atthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko’’’ti.
‘저 세상도 있고, 홀연히 생겨나는 화생의 뭇삶도 있고, 선행이나 악행도 있고, 업의 과보도 존재한다.’”라고.
‘이런 [이유로] 저 세상이란 존재한다. 화생하는 중생도 존재한다. 선행과 악행의 업들에 대한 열매도 과보도 존재한다.’”라고.