| 1. 2. 10 Paccaya (paccayuppanna) suttaṃ* 20. Sāvatthiyaṃ- Paṭiccasamuppādañca vo bhikkhave, desissāmi1 paṭiccasamuppanne ca dhamme. Taṃ suṇātha, sādhukaṃ manasikarotha, bhāsissāmī'ti. Evambhante'ti kho ke bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. Bhagavā etadavoca: Katamo ca bhikkhave, paṭiccasamuppādo? Jātipaccayā bhikkhave jarāmaraṇaṃ uppādā vā2 tathāgatānaṃ anuppādā2 vā tathāgatānaṃ ṭhitāva sā dhātu dhammaṭṭhitatā dhammaniyāmatā idapaccayatā. Taṃ tathāgato abhisambujjhati, abhisameti. Abhisambujjhitvā abhisametvā ācikkhati deseti paññapeti3 paṭṭhapeti vivarati vibhajati uttānīkaroti. Passathā'ti cāha. ''Jātipaccayā bhikkhave jarāmaraṇaṃ''4 (iti kho bhikkhave, yā tatra tathatā avitathatā anaññathatā idappaccayatā. Ayaṃ vuccati bhikkhave, paṭiccasamuppādo. ) Bhavapaccayā bhikkhave jāti uppādā vā tathāgatānaṃ anuppādā vā tathāgatānaṃ ṭhitāva sā dhātu dhammaṭṭhitatā dhammaniyāmatā idappaccayatā. Taṃ tathāgato abhisambujjhati, [PTS Page 026] [\q 26/] abhisameti. Abhisambujjhitvā abhisametvā ācikkhati deseti paññapeti paṭṭhapeti vivarati vibhajati uttānīkaroti. Passathā'ti cāha. '' Bhavapaccayā bhikkhave jāti'' iti Kho bhikkhave, yā tatra tathatā avitathatā anaññathatā idappaccayatā, ayaṃ vuccati bhikkhave, paṭiccasamuppādo. Upādānapaccayā bhikkhave bhavo uppādā vā tathāgatānaṃ anuppādā vā tathāgatānaṃ ṭhitāva ṭhitāva sā dhātu dhammaṭṭhitatā dhammaniyāmatā idappaccayatā. Taṃ tathāgato abhisambujjhati, abhisameti. Abhisambujjhitvā abhisametvā ācikkhati deseti paññapeti paṭṭhapeti vivarati vibhajati uttānīkaroti. Passathā'ti cāha. '' Upādānapaccayā bhikkhave bhavo'' iti kho bhikkhave, yā tatra tathatā avitathatā anaññathatā idappaccayatā, ayaṃ vuccati bhikkhave, paṭiccasamuppādo. Taṇhāpaccayā bhikkhave upādānaṃ uppādā vā tathāgatānaṃ anuppādā vā tathāgatānaṃ ṭhitāva sā dhātu dhammaṭṭhitatā dhammaniyāmatā idappaccayatā. Taṃ tathāgato abhisambujjhati, abhisameti. Abhisambujjhitvā abhisametvā ācikkhati deseti paññapeti paṭṭhapeti vivarati vibhajati uttānīkaroti. Passathā'ti cāha. '' Taṇhāpaccayā bhikkhave upādānaṃ'' iti kho bhikkhave, yā tatra tathatā avitathatā anaññathatā idappaccayatā, ayaṃ vuccati bhikkhave, paṭiccasamuppādo. Vedanāpaccayā bhikkhave taṇhā uppādā vā tathāgatānaṃ anuppādā vā tathāgatānaṃ ṭhitāva sā dhātu dhammaṭṭhitatā dhammaniyāmatā idappaccayatā. Taṃ tathāgato abhisambujjhati, abhisameti. Abhisambujjhitvā abhisametvā ācikkhati deseti paññapeti paṭṭhapeti vivarati vibhajati uttānīkaroti. Passathā'ti cāha. '' Vedanāpaccayā bhikkhave taṇhā'' iti kho bhikkhave, yā tatra tathatā avitathatā anaññathatā idappaccayatā, ayaṃ vuccati bhikkhave, paṭiccasamuppādo. Phassapaccayā bhikkhave vedanā uppādā vā tathāgatānaṃ anuppādā vā tathāgatānaṃ ṭhitāva sā dhātu dhammaṭṭhitatā dhammaniyāmatā idappaccayatā. Taṃ tathāgato abhisambujjhati, abhisameti. Abhisambujjhitvā abhisametvā ācikkhati deseti paññapeti paṭṭhapeti vivarati vibhajati uttānīkaroti. Passathā'ti cāha. '' Phassapaccayā bhikkhave vedanā'' iti kho bhikkhave, yā tatra tathatā avitathatā anaññathatā idappaccayatā, ayaṃ vuccati bhikkhave, paṭiccasamuppādo. Saḷāyatanapaccayā bhikkhave phasso uppādā vā tathāgatānaṃ anuppādā vā tathāgatānaṃ ṭhitāva sā dhātu dhammaṭṭhitatā dhammaniyāmatā idappaccayatā. Taṃ tathāgato abhisambujjhati, abhisameti. Abhisambujjhitvā abhisametvā ācikkhati deseti paññapeti paṭṭhapeti vivarati vibhajati uttānīkaroti. Passathā'ti cāha. '' Saḷāyatanapaccayā bhikkhave phasso'' iti kho bhikkhave, yā tatra tathatā avitathatā anaññathatā idappaccayatā, ayaṃ vuccati bhikkhave, paṭiccasamuppādo. Nāmarūpapaccayā bhikkhave saḷāyatanaṃ uppādā vā tathāgatānaṃ anuppādā vā tathāgatānaṃ ṭhitāva sā dhātu dhammaṭṭhitatā dhammaniyāmatā idappaccayatā. Taṃ tathāgato abhisambujjhati, abhisameti. Abhisambujjhitvā abhisametvā ācikkhati deseti paññapeti paṭṭhapeti vivarati vibhajati uttānīkaroti. Passathā'ti cāha. '' Nāmarūpapaccayā bhikkhave saḷāyatanaṃ'' iti kho bhikkhave, yā tatra tathatā avitathatā anaññathatā idappaccayatā, ayaṃ vuccati bhikkhave, paṭiccasamuppādo. Viññāṇapaccayā bhikkhave nāmarūpaṃ uppādā vā tathāgatānaṃ anuppādā vā tathāgatānaṃ ṭhitāva sā dhātu dhammaṭṭhitatā dhammaniyāmatā idappaccayatā. Taṃ tathāgato abhisambujjhati, abhisameti. Abhisambujjhitvā abhisametvā ācikkhati deseti paññapeti paṭṭhapeti vivarati vibhajati uttānīkaroti. Passathā'ti cāha. '' Viññāṇapaccayā bhikkhave nāmarūpaṃ'' iti kho bhikkhave, yā tatra tathatā avitathatā anaññathatā idappaccayatā, ayaṃ vuccati bhikkhave, paṭiccasamuppādo. Saṅkhārapaccayā bhikkhave viññāṇaṃ uppādā vā tathāgatānaṃ anuppādā vā tathāgatānaṃ ṭhitāva sā dhātu dhammaṭṭhitatā dhammaniyāmatā idappaccayatā. Taṃ tathāgato abhisambujjhati, abhisameti. Abhisambujjhitvā abhisametvā ācikkhati deseti paññapeti paṭṭhapeti vivarati vibhajati uttānīkaroti. Passathā'ti cāha. '' Saṅkhārapaccayā bhikkhave viññāṇaṃ'' iti kho bhikkhave, yā tatra tathatā avitathatā anaññathatā idappaccayatā, ayaṃ vuccati bhikkhave, paṭiccasamuppādo. Avijjāpaccayā bhikkhave saṅkhārā uppādā vā tathāgatānaṃ anuppādā vā tathāgatānaṃ ṭhitāva sā dhātu dhammaṭṭhitatā dhammaniyāmatā idappaccayatā. Taṃ tathāgato abhisambujjhati, abhisameti. Abhisambujjhitvā abhisametvā ācikkhati deseti paññapeti paṭṭhapeti vivarati vibhajati uttānīkaroti. Passathā'ti cāha. '' Avijjāpaccayā bhikkhave saṅkhārā'' iti kho bhikkhave, yā tatra tathatā avitathatā anaññathatā idappaccayatā, ayaṃ vuccati bhikkhave, paṭiccasamuppādo. + ----------------- 1. Desessāmi-machasaṃ. Syā. 2. Uppāde vā-sīmu. Anuppāde vā sīmu. 3. Paññāpeti- machasaṃ. 4. Jarāmaraṇaṃ-pe-hotīti. Sīmu. Syā. * Visuddhimagge 'paṭiccasamuppāda paṭiccasamuppannadhammadesanā sutta'nti niddiṭṭhaṃ. + Imasmiṃ sutte peyyālavasena saṃkhitta cāresu sabbattha 'uppādāvā tathāgatānaṃ' ādi(pāṭhoca 'itikho bhikkhave yā tatra tathatā' ādi pāṭho ca yathāyogaṃ paccekaṃ yojetabbā. [BJT Page 042] [\x 42/] Katame ca bhikkhave, paṭiccasamuppannā dhammā? Jarāmaraṇaṃ bhikkhave, aniccaṃ saṅkhataṃ paṭiccasamuppannaṃ, khayadhammaṃ vayadhammaṃ virāgadhammaṃ nirodhadhammaṃ. Jāti bhikkhave, aniccā saṅkhatā paṭiccasamuppannā khayadhammā vayadhammā virāgadhammā nirodhadhammā. Bhavo bhikkhave, anicco saṅkhato paṭiccasamuppanno khayadhammo vayadhammo virāgadhammo nirodhadhammo. Upādānaṃ bhikkhave, aniccaṃ saṅkhataṃ paṭiccasamuppannaṃ, khayadhammaṃ vayadhammaṃ virāgadhammaṃ nirodhadhammaṃ. Taṇhā bhikkhave, aniccā saṅkhatā paṭiccasamuppannā khayadhammā vayadhammā virāgadhammā nirodhadhammā. Vedanā bhikkhave, aniccā saṅkhatā paṭiccasamuppannā khayadhammā vayadhammā virāgadhammā nirodhadhammā. Phasso bhikkhave anicco saṅkhato paṭiccasamuppanno khayadhammo vayadhammo virāgadhammo nirodhadhammo. Saḷāyatanaṃ bhikkhave, aniccaṃ saṅkhataṃ paṭiccasamuppannaṃ khayadhammaṃ vayadhammaṃ virāgadhammaṃ nirodhadhammaṃ. Nāmarūpaṃ bhikkhave, aniccaṃ saṅkhataṃ paṭiccasamuppannaṃ, khayadhammaṃ vayadhammaṃ virāgadhammaṃ nirodhadhammaṃ. Viññāṇaṃ bhikkhave, aniccaṃ saṅkhataṃ paṭiccasamuppannaṃ, khayadhammaṃ vayadhammaṃ virāgadhammaṃ nirodhadhammaṃ. Saṅkhārā bhikkhave aniccā saṅkhatā paṭiccasamuppannā, khayadhammā vayadhammā virāgadhammā nirodhadhammā. Avijjā bhikkhave, aniccā saṅkhatā paṭiccasamuppannā khayadhammā vayadhammā virāgadhammā nirodhadhammā. Ime vuccanti bhikkhave, paṭiccasamuppannā dhammā. Yato kho bhikkhave, ariyasāvakassa ayañca paṭiccasamuppādo ime ca paṭiccasamuppannā dhammā yathābhūtaṃ sammappaññāya sudiṭṭhā1 honti, so vata2 pubbantaṃ vā paridhāvissati3: ''ahosiṃ nu kho ahaṃ atītamaddhānaṃ, na nu kho ahosiṃ atītamaddhānaṃ, kiṃ nu kho ahosiṃ atītamaddhānaṃ, kathaṃ nu kho ahosiṃ atītamaddhānaṃ, kiṃ hutvā kiṃ ahosiṃ, nu kho ahaṃ atītamaddhānanti'', aparantaṃ vā upadhāvissati. ''Bhavissāmi nu kho ahaṃ anāgatamaddhānaṃ, na nu kho bhavissāmi [PTS Page 027] [\q 27/] anāgatamaddhānaṃ, kiṃ nu kho bhavissāmi anāgatamaddhānaṃ, kathaṃ nu kho bhavissāmi anāgatamaddhānaṃ, kiṃ hutvā kiṃ bhavissāmi nu kho ahaṃ anāgatamaddhānanti'', etarahi vā paccuppannaṃ addhānaṃ ajjhattaṃ kathaṅkathī bhavissati: ''ahaṃ nu khosmi, no nu khosmi, kiṃ nu khosmi, kathaṃ nu khosmi, ayaṃ nu kho satto kuto4 āgato, so kuhiṃ gāmī bhavissatī''ti netaṃ ṭhānaṃ vijjati. Taṃ kissa hetu? Tathā hi bhikkhave, ariyasāvakassa ayañca paṭiccasamuppādo, ime ca paṭiccasamuppannā dhammā yathābhūtaṃ sammappaññāya sudiṭṭhāti. Āhāravaggo dutiyo. Tatruddānaṃ:- Āhāraphagguṇā ceva dve ca samaṇabrāhmaṇā, Kaccānagotto dhammakathi acelatimbarukena ca, Bālapaṇḍitato ceva dasamo paccayena cāti. ------------------------ 1. Suuddiṭṭhā-sī2. Suddiṭṭhā-sī1. 2. So ca-syā. 3. Upadhāvissati-syā. Paṭidhāvissati-machasaṃ. 4. Kuto nu kho-sīmu. 5. Gamissatīti- machasaṃ. [BJT Page 044] [\x 44/] | 조건 경(S12:20) Paccaya-sutta 1. 이와 같이 나는 들었다. 한 때에 세존께서는 사왓티의 제따 숲에 있는 아나타삔디까 승원(급고독원)에 머물고 계셨다. 거기에서 세존께서는 비구들에게 말씀하셨다. “비구들이여.”라고. 그러자 비구들도 받들었다.. “존귀하신(세존)이시여.”라고. 세존께서는 이와 같이 말씀하셨다. 2. “비구들이여, 그대들에게 연기(緣起)와 연기된[緣而生] 법들에 대해서 설하리라. 3. “비구들이여, 그러면 어떤 것이 연기인가? 비구들이여, 태어남을 조건으로 늙음∙죽음이 있다. 이것은 여래들께서 출현하거나 출현하지 않거나 도리가 정해져 있으며 법으로 확립된 것이고, 법으로 결정된 것이며, 그것을 조건으로 하는 것이다[比緣性]. 여래는 이것을 완전하게 깨달았고 철저하게 알았다. 완전하게 깨닫고 철저하게 안 뒤‘보라! 태어남을 조건으로 늙음∙죽음이 있다.’라고 알게 하고 가르치고 천명하고 확립하고 드러내고 분석하고 명확하게 한다. 비구들이여, 존재를 조건으로 태어남이 있다. 이것은 여래들께서 출현하거나 출현하지 않거나 도리가 정해져 있으며 법으로 확립된 것이고, 법으로 결정된 것이며, 그것을 조건으로 하는 것이다[比緣性]. 여래는 이것을 완전하게 깨달았고 철저하게 알았다. 완전하게 깨닫고 철저하게 안 뒤 ‘보라! 태어남을 조건으로 늙음∙죽음이 있다.’라고 알게 하고 가르치고 천명하고 확립하고 드러내고 분석하고 명확하게 한다. 비구들이여, 취착을 조건으로 존재가 있다. 이것은 여래들께서 출현하거나 출현하지 않거나 도리가 정해져 있으며 법으로 확립된 것이고, 법으로 결정된 것이며, 그것을 조건으로 하는 것이다[比緣性]. 여래는 이것을 완전하게 깨달았고 철저하게 알았다. 완전하게 깨닫고 철저하게 안 뒤‘보라! 태어남을 조건으로 늙음∙죽음이 있다.’라고 알게 하고 가르치고 천명하고 확립하고 드러내고 분석하고 명확하게 한다. 비구들이여, 갈애를 조건으로 취착이 있다. 이것은 여래들께서 출현하거나 출현하지 않거나 도리가 정해져 있으며 법으로 확립된 것이고, 법으로 결정된 것이며, 그것을 조건으로 하는 것이다[比緣性]. 여래는 이것을 완전하게 깨달았고 철저하게 알았다. 완전하게 깨닫고 철저하게 안 뒤 ‘보라! 태어남을 조건으로 늙음∙죽음이 있다.’라고 알게 하고 가르치고 천명하고 확립하고 드러내고 분석하고 명확하게 한다. 비구들이여, 느낌을 조건으로 갈애가 있다. 이것은 여래들께서 출현하거나 출현하지 않거나 도리가 정해져 있으며 법으로 확립된 것이고, 법으로 결정된 것이며, 그것을 조건으로 하는 것이다[比緣性]. 여래는 이것을 완전하게 깨달았고 철저하게 알았다. 완전하게 깨닫고 철저하게 안 뒤 ‘보라! 태어남을 조건으로 늙음∙죽음이 있다.’라고 알게 하고 가르치고 천명하고 확립하고 드러내고 분석하고 명확하게 한다. 비구들이여, 감각접촉을 조건으로 느낌이 있다. 이것은 여래들께서 출현하거나 출현하지 않거나 도리가 정해져 있으며 법으로 확립된 것이고, 법으로 결정된 것이며, 그것을 조건으로 하는 것이다[比緣性]. 여래는 이것을 완전하게 깨달았고 철저하게 알았다. 완전하게 깨닫고 철저하게 안 뒤‘보라! 태어남을 조건으로 늙음∙죽음이 있다.’라고 알게 하고 가르치고 천명하고 확립하고 드러내고 분석하고 명확하게 한다. 비구들이여, 여섯 감각장소를 조건으로 감각접촉이 있다. 이것은 여래들께서 출현하거나 출현하지 않거나 도리가 정해져 있으며 법으로 확립된 것이고, 법으로 결정된 것이며, 그것을 조건으로 하는 것이다[比緣性]. 여래는 이것을 완전하게 깨달았고 철저하게 알았다. 완전하게 깨닫고 철저하게 안 뒤‘보라! 태어남을 조건으로 늙음∙죽음이 있다.’라고 알게 하고 가르치고 천명하고 확립하고 드러내고 분석하고 명확하게 한다. 비구들이여, 정신∙물질을 조건으로 여섯 감각장소가 있다. 이것은 여래들께서 출현하거나 출현하지 않거나 도리가 정해져 있으며 법으로 확립된 것이고, 법으로 결정된 것이며, 그것을 조건으로 하는 것이다[比緣性]. 여래는 이것을 완전하게 깨달았고 철저하게 알았다. 완전하게 깨닫고 철저하게 안 뒤‘보라! 태어남을 조건으로 늙음∙죽음이 있다.’라고 알게 하고 가르치고 천명하고 확립하고 드러내고 분석하고 명확하게 한다. 비구들이여, 의식을 조건으로 정신∙물질이 있다.이것은 여래들께서 출현하거나 출현하지 않거나 도리가 정해져 있으며 법으로 확립된 것이고, 법으로 결정된 것이며, 그것을 조건으로 하는 것이다[比緣性]. 여래는 이것을 완전하게 깨달았고 철저하게 알았다. 완전하게 깨닫고 철저하게 안 뒤 ‘보라! 태어남을 조건으로 늙음∙죽음이 있다.’라고 알게 하고 가르치고 천명하고 확립하고 드러내고 분석하고 명확하게 한다. 비구들이여, 형성을 조건으로 의식이 있다. 이것은 여래들께서 출현하거나 출현하지 않거나 도리가 정해져 있으며 법으로 확립된 것이고, 법으로 결정된 것이며, 그것을 조건으로 하는 것이다[比緣性]. 여래는 이것을 완전하게 깨달았고 철저하게 알았다. 완전하게 깨닫고 철저하게 안 뒤 ‘보라! 태어남을 조건으로 늙음∙죽음이 있다.’라고 알게 하고 가르치고 천명하고 확립하고 드러내고 분석하고 명확하게 한다. 비구들이여, 무명을 조건으로 형성이 있다. 이것은 여래들께서 출현하거나 출현하지 않거나 도리가 정해져 있으며 법으로 확립된 것이고, 법으로 결정된 것이며, 그것을 조건으로 하는 것이다[比緣性]. 여래는 이것을 완전하게 깨달았고 철저하게 알았다. 완전하게 깨닫고 철저하게 안 뒤 ‘보라! 태어남을 조건으로 늙음∙죽음이 있다.’라고 알게 하고 가르치고 천명하고 확립하고 드러내고 분석하고 명확하게 한다. 비구들이여, 이와 같이 여기서 진실함, 거짓이 아님, 다른 것으로부터 생겨나는 것이 아님, 이것의 조건 짓는 성질, 이것을 일러 연기라 한다.” 4. “비구들이여, 그러면 어떤 것이 연기된[緣而生] 법들인가? 비구들이여, 늙음∙죽음은 무상하고 형성되었고[有爲] 조건에 의해서 생겨난 것이고 부서지기 마련인 법이며 사라지기 마련인 법이며 탐욕이 사라지기 마련인 법이며 소멸하기 마련인 법이다.(소멸하는 현상으로 연생이다) 비구들이여, 태어남은 무상하고 형성되었고 조건에 의해서 생겨난 것이고 부서지기 마련인 법이며 사라지기 마련인 법이며 탐욕이 사라지기 마련인 법이며 소멸하기 마련인 법이다. 비구들이여, 존재는 무상하고 형성되었고 조건에 의해서 생겨난 것이고 부서지기 마련인 법이며 사라지기 마련인 법이며 탐욕이 사라지기 마련인 법이며 소멸하기 마련인 법이다. 비구들이여, 갈애는 무상하고 형성되었고 조건에 의해서 생겨난 것이고 부서지기 마련인 법이며 사라지기 마련인 법이며 탐욕이 빛바래기 마련인 법이며 소멸하기 마련인 법이다. 느낌은 감각접촉은 무상하고 형성되었고 조건에 의해서 생겨난 것이고 부서지기 마련인 법이며 사라지기 마련인 법이며 탐욕이 사라지기 마련인 법이며 소멸하기 마련인 법이다. 여섯 감각장소는 무상하고 형성되었고 조건에 의해서 생겨난 것이고 부서지기 마련인 법이며 사라지기 마련인 법이며 탐욕이 사라지기 마련인 법이며 소멸하기 마련인 법이다. 정신∙물질은 무상하고 형성되었고 조건에 의해서 생겨난 것이고 부서지기 마련인 법이며 사라지기 마련인 법이며 탐욕이 사라지기 마련인 법이며 소멸하기 마련인 법이다 의식은 무상하고 형성되었고 조건에 의해서 생겨난 것이고 부서지기 마련인 법이며 사라지기 마련인 법이며 탐욕이 빛바래기 마면인 법이며 소멸하기 마련인 법이다. 형성은 무상하고 형성되었고 조건에 의해서 생겨난 것이고 부서지기 마련인 법이며 사라지기 마련인 법이며 탐욕이 사라지기 마련인 법이며 소멸하기 마련인 법이다. 무명은 무상하고 형성되었고 조건에 의해서 생겨난 것이고 부서지기 마련인 법이며 사라지기 마련인 법이며 탐욕이 사라기지 마련인 법이며 소멸하기 마련인 법이다.” 5. “비구들이여, 성스러운 제자는 이런 연기와 연기된[緣而生] 법들을 있는 그대로 바른 통찰지로 분명하게 보기 때문에 ‘나는 정말 과거에 존재했는가? 아니면 과거에 존재하지 않았는가? 나는 과거에 무엇이었을까? 나는 과거에 어떠했을까? 나는 과거에 무엇이 되었다가 무엇이 되었을까?’라고 하면서 과거로 달려 가는 그런 경우는 있지 않다. 그는 ‘나는 정말 미래에도 존재할까? 아니면 미래에는 존재하지 않을까? 나는 미래에 무엇이 되어 있을까? 나는 미래에 어떠할까? 나는 미래에 무엇이 되었다가 무엇이 될까?’라고 하면서 미래로 달려 가는 그런 경우는 있지 않다. 그는 지금 현재의 상태에 대해서는 안으로 의심이 없다. ‘나는 존재하는가? 아니면 존재하지 않는가? 나는 무엇인가? 나는 어떠한가? 이 중생은 어디서 왔는가? 그리고 어디로 가게 될 것인가?’라고 하면서 현재에 의혹을 갖게 되거나 하는 일은 결코 일어나지 않는다. 그것은 무슨 이유 때문인가? 비구들이여, 성스러운 제자는 이러한 연기와 연기된[緣而生] 법들을 있는 그대로 바른 통찰지로 분명하게 보기 때문이다.” 주)네 가지 연기에 대한 정의 : 붓다고사에 의하면 다음과 같다. 1) '그 도리가 정해진 것'이란 그 고전의 속성이 정해져 있으며 조건 없는 태어남과 늙고 죽음은 결코 없다는 뜻이다. 2) '법으로 확립되어 있는 것'이란 조건에 의해 발생한 현상이 존속한다는 뜻이다. 3) '법으로 결정되어 있는 것'이란 조건이 법을 결정한다는 뜻이다. 4) '그것을 조건으로 하는 것'이란 이와 같이 늙고 죽음등의 이러한 것을 조건으로 한다는 말이다. 제2장 음식 품이 끝났다. ① 음식 ② 몰리야팍구나 ③ ~ ④ 사문∙바라문 ⑤ 깟짜나곳따 ⑥ 설법자 ⑦ 나체수행자 깟사빠 ⑧ 띰바루까 ⑨ 우현 ⑩ 조건이다. |
다음검색